Zavedeným názorem je, že o penězích se na druhém rande nemluví. Že je to nevkusné, odpudivé, studené. Chci Vám tento týden navrhnout opak. Ve zralém věku je mlčení o financích luxus, který si nemůžete dovolit.
Proč? Protože po padesátce už nejde o romantiku ve vzduchoprázdnu. Jde o sloučení dvou životů, které mají své zavazadla. Byt, důchod, vyrovnání majetku po rozvodu, dospělé děti, dědictví. Pokud se o tom nezačne mluvit brzy, platí to za tři roky na úvěr, který nikdo nebral.
Jaké finance mají po padesátce váhu
Nemluvím o tom, kdo platí kávu na prvním rande. Mluvím o strukturálních věcech, které ovlivňují vztah dřív nebo později.
- Bydlení. Osobní vlastnictví bytu v Bubenči se chová jinak než družstevní byt v Libni. Hypotéka má jiný režim než plně zaplacený byt po matce. Pokud se k sobě nastěhujete, kdo platí služby, kdo má na listu vlastnictví svůj podíl.
- Starobní důchod. Starobní důchod v Praze kolem 18 až 26 tisíc měsíčně. Je velký rozdíl mezi důchodem 14 tisíc a 28 tisíc. Po sloučení domácnosti to ovlivňuje denní realitu.
- Vyrovnání majetku po rozvodu. Společné jmění manželů (SJM) se po rozvodu vyrovnává — někdy dobrovolnou dohodou, někdy soudní cestou. To znamená, že nový partner může mít dosud běžící finanční záležitost s bývalým manželem. Dva roky, tři roky.
- Dědictví a pozůstalostní řízení. Po úmrtí manžela či rodičů probíhá pozůstalostní řízení — notář, dědicové, případné dluhy. To nejsou drobnosti, které přejdou za týden.
Proč o tom nemlčet
Znám případy, kde dva lidé v našem věku chodili spolu dva roky. Krásný vztah. Pak se nastěhovala ona k němu do družstevního bytu v Praze 3. Po roce zjistila, že stanovy družstva nepovolují, aby jí byl převeden členský podíl bez souhlasu představenstva. On neměl v závěti myšleno na její zabezpečení. Když po dvou letech zemřel, ona byla ze dne na den na ulici, s vlastní důchodem 16 tisíc, bez práva na byt.
Tomu se předejde jednou vážnou hodinovou rozmluvou v úterý odpoledne. Ne na prvním rande. Ale taky ne až u notáře.
Kdy a jak začít mluvit
Moje pravidlo — třetí, čtvrté setkání. Ne za účelem analýzy, ale jako přirozená zmínka. Například. Sedíte v kavárně v Karlíně. On říká: „Včera jsem byl u notáře, řeším pozůstalost po matce." Nevyhněte se. Odpovězte klidně: „Já mám za sebou vyrovnání majetku po rozvodu před dvěma lety, trvalo to rok. Není to lehké." Tím jste otevřela dveře.
Kdo je zralý partner, na to naváže. Kdo utíká do „hmm, nebudeme řešit peníze, my se milujeme", je buď naivní, nebo něco tají. Ani jedno Vám v zralém věku nepomůže.
Konkrétní věty, které fungují
„Mám byt v osobním vlastnictví v Dejvicích, zaplacený. Starobní důchod 22 tisíc. Je důležité, abyste to věděla — abychom se mohli rozhodovat společně, kdyby to mezi námi dospělo."
„Máme s bývalou manželkou pořád nedokončené vyrovnání SJM. Jde tam o chatu v Posázaví. Nezatěžuje mě to denně, ale je to věc, která se táhne."
„Po manželovi mi zůstala jedna třetina chalupy v Pošumaví, sestry mají po třetině. Chodíme tam jednou za měsíc."
Tohle jsou věty, které zdravý partner ocení. Nejste vypočítavá. Jste dospělá žena, která ví, kde stojí.
Čeho se vyvarovat
- Výpis příjmů v prvních minutách. „Mám důchod 24 tisíc, dva byty a tři sta tisíc na spořáku" — to je neslušné a uráží obě strany. Peníze jsou kontext vztahu, ne jeho obsah.
- Vydírání jemnými narážkami. „Víte, já zvyklá, že mě manžel vodil na večeře..." — to je vyžadování bez otevřené žádosti. Pokud chcete, aby Vás někdo pozval, řekněte to. Kdo žádá kruhem, zkouší.
- Falešná skromnost. „Já nic nemám" u dámy, která vlastní dva byty. To se vždy vyklube, a partner pak cítí, že byl oklamán.
Kdy zavolat právníka nebo notáře
Jakmile začnete přemýšlet o sloučení domácnosti, zajdi za notářem na hodinu konzultace. Stojí to pár tisíc, ušetří to desítky. Notář Vám vysvětlí, co to znamená uzavřít manželství v pozdním věku, jaký má vliv na dědictví po Vašich dětech, zda má smysl sepsat předmanželskou smlouvu (v českém právu ji známe jako modifikaci rozsahu SJM). Smlouva není projev nedůvěry — je to projev zodpovědnosti vůči všem.
Pokud partnera myšlenka notáře naštve, zeptejte se klidně: „Co Vás uráží na myšlence, že si věci vyřešíme dopředu?" Odpověď je diagnostikou vztahu. Kdo se urazí, má obvykle co skrývat. Kdo souhlasí, rozumí, že dospělá láska se o papíry nebojí.
Děti a jejich role
Vaše dospělé děti se o těchto věcech brzy dozvědí. Ne proto, že by je musely kontrolovat, ale protože jejich dědická práva se mohou změnit. Férové je jim říct: „Mluvíme o manželství. Řešíme to tak, aby Vaše dědictví bylo v pořádku." Tím odzbrojíte žárlivost dospělých dětí — vidí, že je berete v úvahu.
Jedno pravidlo na závěr
Zralá láska není romantika bez mapy. Je to dvě mapy položené vedle sebe, a hledáte, kudy půjdete společně. Kdo odmítá mapu, ten jde nazdařbůh — a po padesátce už nemáme sílu ani roky na omluvu „nevěděli jsme". Mluvte včas, slušně, a s respektem k obou stranám. Peníze jsou téma lásky, ne její opak.
